Tak už je to jasné, o maturitách a závěrečných zkouškách už je rozhodnuto. Už víme, co jsme chtěli.

Nemám ráda zbytečnou práci. A v nedávné době jsem si jí trochu „užila“ - měla jsem už párkrát pro vás rozepsané informace, když jsem při tom zjistila, že buď nejsou k dispozici úplné, nebo se ukázalo, že je vše zase jinak – tak jsem začínala zase znovu. Poučená tím, že „co je změněné, je opět znovu změněné“, jsem už pak čekala jen na informace z ministerstva školství (zatím je pořád jen v jeho kompetenci rozhodovat o školních záležitostech) a hledala v nich něco, co by znamenalo, že se nám dostává už konečně konečného sdělení = rozhodnutí, jak bude letos naloženo s maturitami a závěrečnými zkouškami. A vypadá to, že jsme se - tedy hlavně vy, co v tomto školním roce završíte studium, jste se dočkali - od ministra školství Ing. Plagy zaznělo: „není vhodné ponechávat studenty v nejistotě, úlevy a úpravy jsou konečné“ (přesto jsem si ještě tyhle informace nechala týden „zaparkované v počítači“, protože „co kdyby zase ještě něco“, ale nic dalšího se už neobjevilo).

Úprava maturitních a závěrečných zkoušek byla a je na místě: od začátku školního roku jste ve škole byli 26 dní a zatím ještě nevíme, kdy se do školy vrátíte – vývoj epidemie návrat zatím neumožňuje, na odvolání uzavření škol si ještě musíme počkat, a proto ministr školství jejich formu a období ještě upravil. Poslední vyjádření pana ministra Plagy k úpravám je pro vás uklidnění v dlouhotrvající nejistotě a odpovědí na otázky kdy, jak a co bude a v neposlední řadě, jestli vůbec.

Konkrétní informace už se k vám jistě dostaly, najdete je i na školních webových stránkách.

 

Proč je dobře, že už víte, jak – co – kdy se v souvislosti s koncem studia bude dít? Protože už máte jasno v jedné z pro vás podstatných životních situacích.

V jednom z mých povídání v loňském roce na jaře jsem vám dávala různé informace a doporučení, jak se v nové situaci, kterou odstartoval koronavirus, a se kterou jsme nikdo neměli žádnou zkušenost, orientovat, s čím počítat. Jedním z prvních nejčastějších pocitů, které jsme měli, byla nejistota (no dobře, kromě vaší jasné radosti, že se zavřely školy). Ocitli jsme se v neznámé situaci, měli obavy z nakažení virem, nevěděli, jak se bude covidová situace vyvíjet. Postupně nás zasahovala různá omezení, přidávána byla další a další opatření k omezení šíření koronaviru, která zasahovala do našich dříve běžných situací a aktivit. Netušili jsme, co všechno se může v našich životech změnit a jak to budeme zvládat, a když změny začaly přicházet, nejistoty, nervozita a obavy v nás zesilovaly. Byla to pro nás stresová situace, „průvodcem“ mnohých z nás se stalo napětí a psychická nepohoda. A déletrvající psychický dyskomfort dříve, či později, vyvolá i fyzické napětí a my pak pociťujeme bolesti břicha, hlavy, zad, nebo jiné zdravotní potíže, často se projeví i poruchy spánku. Pokud se necítíme zdravotně dobře, ale potíže nemají příčinu v nemocném těle, v nemocném orgánu, jsou takové bolesti vyvolávány zvýšenou psychickou zátěží, psychickým napětím, „rozhašenou“ psychikou. Pak mluvíme o tzv. psychosomatických obtížích. Je tedy zřejmé, že nejistota a strach, stejně jako dlouhotrvající nejistá situace, jejíž konec je v nedohlednu – a v takové situaci jsme již rok byli - má dopad na psychiku, a to se nám může projevit i „na těle“. Určitě takovou nějakou zkušenost máte někteří z vás, nebo s někým ze svého blízkého okolí. Pokud zmizí příčina - důvod nejistoty, pokud se vyřeší problém, pokud zmizí chaos, zklidňujeme se, přestáváme být nervozní, nabýváme jistoty, zlepšuje se nám nálada, uleví se nám jak na duši, tak na těle a postupně se zase dostaneme do psychické i fyzické rovnováhy.  A ta doba se pomalu přibližuje, už to opravdu nemůže trvat dlouho, než už postupně „pojedeme ve starých kolejích“ díky postupně odvolávaným a rozvolňovaným opatřením. Umožní to co nejširší vakcinace osob proti covidu.

Uvědomte si, jak dlouhou dobu za covidové situace máte už za sebou a že je jasné, že už to nemůže trvat tak dlouho, jako to trvalo.

Takže:

věřte, že může být už jen líp a radostněji.

 

J. Skálová