Historicky řadíme rybářské řemeslo v českých zemích k nejstaršímu cechu, kdy se datuje vznik prvních rybníků už od 11. století. V průběhu staletí prodělalo rybníkářství velký vzestup. Na základě zavádění vědeckých poznatků v intenzivním chovu ryb vznikla potřeba kvalifikovaných odborníků v rybářských provozech. Proto k 1.9.1951 byla při Státním rybářství v Třeboni zřízena odborná učňovská rybářská škola. Vedoucím Střediska pracujícího dorostu oboru rybář byl jmenován Bohumil Martíšek, ředitelem Základní odborné školy se stal Jan Kunc, profesor třeboňského gymnázia.

Začátky byly obtížné. Řadu let se vyučovalo v provizorních prostorách, nejprve  v několika vyčleněných třídách gymnázia, poté v částečně upravených prostorách zámku a také v objektu bývalých jeslí. Učňové, kteří se do Třeboně sjížděli z celých Čech, byli ubytováni v přilehlých prostorách zámku. Zařízení a vybavení postupně vznikajícího domova mládeže bylo velmi skromné, ubytovací podmínky spartánské.

V roce 1953 škola posílila svoji samostatnost. Rozhodnutím ministerstva zemědělství se stala samostatnou rozpočtovou jednotkou, ředitelem Učňovské školy zemědělské obor rybář byl jmenován Oldřich Borovanský.

Tehdy měla škola již i poměrně stabilní pedagogický sbor, a to jak   v teoretické, tak v praktické výuce. Byly rozšiřovány a dále vybavovány kapacity domova mládeže. Odborný výcvik probíhal především na pracovištích Státního rybářství v Třeboni, kam učňové docházeli nejčastěji pěšky, anebo dopravu provizorními prostředky zajišťovalo St. rybářství. V roce 1955 učiliště získalo první vlastní dopravní prostředek, auto značky Praga RN pro dopravu učňů a motocykl Jawa 250, obě vozidla byla vyřazena z autoparku ministerstva národní obrany.

Vskutku průkopnické začátky byly provázeny nejen mnoha obtížemi, ala také nadšením a entuziasmem žáků i pedagogů. Svědčí o tom například založení vlastního ochotnického souboru, který vystupoval se svým repertoárem z české klasiky v třeboňském divadle J.K.Tyla, či častá výpomoc rybářských učňů při sezónních zemědělských pracích - sběru brambor, sklizních aj.

V roce 1956 byla o jeden rok prodloužena učební doba, ze dvou na tři roky, tehdy také do Třeboně nastoupili první žáci ze Slovenska.

Třeboňské učiliště získalo další učební a ubytovací kapacity

Po uzavření UŠZ obor rybář v Chýnově v roce 1958 došlo ke sloučení obou škol, nově rozšířené třeboňské učiliště získalo další učební a ubytovací kapacity, které ovšem byly stále nedostačující. Proto se zrodil plán výstavby nového vlastního školního komplexu. Cesta k jeho realizaci byla však ještě velmi dlouhá.

Teprve v roce 1969 byla zahájena výstavba nového domova mládeže, aby na podzim roku následujícího byla stavba pozastavena. K dostavbě rozestavěného domova mládeže došlo v roce 1976 a naši žáci se konečně mohli stěhovat do nového objektu. Kromě nových ubytovacích kapacit zde získala škola i vlastní prostory pro teoretickou výuku (tři učebny). Zároveň bylo v areálu nového domova mládeže započato s výstavbou nové kuchyně a jídelny, do provozu byla uvedena v roce 1978.

Mezitím došlo ještě ke změnám v délce učební doby, v roce 1971 byla zkrácena na dva roky, v roce 1974 byla z důvodů zvyšujících se nároků na absolventy opět prodloužena na tři roky.
Přestože se rybářská škola zdárně rozvíjela a byla nepochybně perspektivní, došlo z rozhodnutí krajských orgánů v roce 1980 k zániku její samostatnosti a spojení se zemědělským učilištěm v Třeboni. Tak po 29 letech svého působení zaniklo jediné rybářské učiliště v tehdejší ČSSR.

Toto spojení trvalo celých 10 let. Po listopadové revoluci v roce 1989 se na jaře 1990 naskytla příznivá situace k obnovení samostatnosti rybářského učiliště. O opětovné osamostatnění se zasloužili zvláště Jan Mraček, František Píha, Ing. Karel Vávře a další aktivisté z řad tehdejších pracovníků.

Ředitelem nového subjektu byl jmenován Ing. Karel Vávře, který spolu se svými zástupci vzápětí vynakládá nemalé úsilí k nezbytnému a potřebnému rozšíření celého školního komplexu. V rámci přestavby se uskutečnila řada větších úprav a přestaveb areálu, ať už šlo např. o přístavbu sedlové střechy na domově mládeže, stavby nových garáží s mechanizační dílnou či výstavbu a úpravu sportovišť. Rozsáhlé stavební úsilí bylo korunováno 13.12.1996 slavnostním otevřením zbrusu nové budovy školy. A to už se píše novodobá historie školy...

V tomto období se poohlížíme po spolupráci se zahraničními školami. Mezinárodní spolupráce bývá často považována za dobrou vizitku školy a může hrát jistou roli u zájemců o studium. Účast v nejrůznějších typech mezinárodních projektů a programů obohatí jak žáky, tak pedagogy, přispívá k navázání a udržování kontaktů, přináší i možnost dalšího rozvoje jazykových kompetencí žáků i učitelů. Navíc umožní navštívit podobně zaměřenou zahraniční školu a načerpat inspiraci.

V roce 1999 jsme navázali spolupráci s Lyccée Agricole de Cibeins, Misérieux, které se nachází cca 20 km od Lyonu. Naši vyučující i žáci školu navštívili v roce 2000 a 2002. Díky změně ve vedení francouzské školy tato spolupráce již nadále bohužel nepokračovala. V roce 2004 jsme vycestovali do Polska (střední rybářské školy v Gyzicku), roku 2007 jsme navázali spolupráci s norskou školou v Tromso, na ostrově Schorvoy.

Od roku 2009 spolupracujeme se školou Lycée Professionnel Olivier Guichard de Guérande, která sídlí na západním pobřeží Francie. Průběžně probíhají pravidelné výměny žáků s partnerskou rybářskou školou v Mošovcích na Slovensku. Usilujeme také o spolupráci s odbornou školou z německy mluvící země, několik odborných exkurzí proběhlo s Beruftliches Schulzentrum für Ernährung und Hauswirtschaft - Fischereischule Königswartha v Budyšíně.

V roce 2001 se podařilo vybudovat víceúčelové sportovní hřiště s umělohmotným povrchem. V roce 2004 jsme otevřeli novou laboratoř ve 4. patře domova mládeže č. 941 a v únoru 2007 se uskutečnil 1. ples maturantů.

Vedení školy usilovalo o zapsání nového studijního oboru Ekologie a ochrana krajiny. Toto se podařilo a 2. ledna 2008 jsme dosáhli zápisu tohoto oboru do rejstříku škol. Jeho zaměření je Vodohospodář a od 1. září 2008 jsme mohli do tohoto oboru přijímat nové uchazeče. 20. března 2008 přebral v třeboňském divadle ředitel školy Ing. Karel Vávře certifikát s novým názvem školy: Střední škola rybářská a vodohospodářská Jakuba Krčína, Třeboň, a to z rukou jednak krajských představitelů školství, ale i z rukou samotného regenta J. Krčína (SŠRV). Bohužel jsme se museli vzdát nástavbového oboru, ale naštěstí jen na dočasnou dobu.

Nezapomínáme ani na vzdělávání dospělých. Dnem 1. ledna 2008 získala naše škola autorizaci k oprávnění udělování certifikátů profesních kvalifikací: Rybníkář, Pstruhař, Líhňař, Zpracovatel ryb a Chovatel vodní drůbeže. V případě získání všech pěti kvalifikací se jejich majitel může přihlásit k závěrečné zkoušce a získat pak výuční list v oboru Rybář.

V roce 2010 odstartovala výuka dle nově zavedených školních vzdělávacích programů (ŠVP), tímto způsobem se vyučuje obor Rybář a Vodohospodář, nástavbové studium se dle ŠVP vyučuje od roku 2012.

Od roku 2013 probíhala postupná rekonstrukce domova mládeže č. 941. Pokoje pro žáky získaly své vlastní sociální zařízení. V březnu 2015 jsme otevřeli novou učebnu hydrologie, revitalizace, vodotečí a vodních staveb, která byla vybudována za přispění finančních prostředků z projektu EU.

Roku 2015 začala doba konkurzů na ředitelské posty. V dubnu tohoto roku se konkurz týkal i naší školy, jelikož Ing. Karel Vávře odcházel do důchodu. Na místo ředitele školy byl od září 2015 jmenován Ing. Aleš Vondrka, Ph.D. Začala tím další etapa rozvoje SŠRV.

V červnu 2016 jsme zorganizovali 1. ročník slavnostního pasování absolventů učebního oboru Rybář. Proběhlo na hrázi rybníka Svět u sochy Jakuba Krčína a stalo se zajímavou podívanou jak pro žáky a jejich rodiče, tak pro samotné Třeboňáky i návštěvníky Třeboně. Další ročníky pasování pak už probíhají na Jasance u rybníka Rožmberk.

Škola se stále rozvíjela, přibývali další žáci a potřebovali jsme tak další prostory. Učebny jsme měli i v budově domova mládeže, v garážích za školní jídelnou. Areál kláštera, kde byl druhý domov mládeže, byl krajským úřadem prodán Státnímu archivu. V tu dobu byly již několik měsíců volné budovy po Obchodní akademii v Třeboni. Ředitel školy proto požádal o přidělení tohoto objektu zřizovatele, ten žádosti vyhověl, a tak začala jeho postupná přestavba. Nejprve se rekonstruovala původní budova na domov mládeže, který byl uveden do provozu v září 2017. Následně po úspěšné žádosti o dotaci z IROP začala rekonstrukce novější budovy Obchodní akademie. Po demoličních pracích byla provedena přístavba 3. nadzemního podlaží, centrálního meziúrovňového prostoru a vznikla i nová spojovací chodba do DM. Nad tu byla umístěna krásná dřevěná aula, která se umístila na 3. místě v anketě dřevostavba roku. Žáci z domova mládeže mohou díky dané dispozici „suchou nohou“ vstoupit přímo do školy. Učebny v modré budově jsme opustili a přestěhovali se během vánočních svátků 2018, výuka v nově zrekonstruované budově byla zahájena v lednu 2019. Slavnostní otevření školy „na ostrově“ se pak uskutečnilo 17. dubna 2019. Z modré budovy se stalo plnohodnotné zázemí pro odborný výcvik a garáže mohly být vráceny svému původnímu určení.

Další éra života školy byla poznamenaná situací v ČR a v celé Evropě. Dnem 10. března 2020 byla škola, na základě rozhodnutí vlády, na rok uzavřena z důvodu šířící se pandemie Covid 19. Všichni jsme se museli okamžitě přizpůsobit nové situaci, za pochodu jsme se učili novému způsobu výuky. Ta probíhala celý rok „na dálku“, přičemž vyučující vyučovali z domova online prostřednictvím aplikace Teams.

V roce 2021 proběhla další etapa rekonstrukce domova mládeže č. 688 a pak revitalizace školní jídelny. Díky nastavené spolupráci s Jihočeskou univerzitou v Č. Budějovicích jsme se 13. dubna 2022 stali Fakultní školou. FROV se zároveň stala platným členem Poradního sboru školy, který byl ustanoven v dubnu 2016 a jehož cílem je zejména nastavení spolupráce se zaměstnavateli, nastavení obsahu praktického vyučování v souladu s potřebami zaměstnavatelů, zapojení žáků do národních i mezinárodních projektů, podpora talentovaných žáků.  V poradním sboru se sdružují např.: ENVI-PUR s. r. o., Soběslav, Agro-la spol. s.r.o., Jindřichův Hradec, Česká společnost vodohospodářská ČSSI České Budějovice, VHS - Vodohospodářské stavby spol. s r. o., České Budějovice, Správa Národního parku Šumava a další organizace.

I po době covidové dále probíhá spolupráce s partnery z Norska a Francie, realizujeme celou řadu projektů v rámci programu Erasmus+, a to nejen pro žáky. I naši pedagogové se účastní kurzů na Maltě, v Amsterdamu, Dubrovníku, Madeiře, a to kurzů jazykových, kurzů zaměřených na výuku metody CLIL, na využívání AI v AJ, manažerských. Zapojili jsme se do Fulbrightova programu, který nám umožnil získat amerického stipendistu, rodilého mluvčího do výuky anglického jazyka. Zapojili jsme se do programu DofE, programu pro mladé lidi, kteří chtějí překonat sami sebe, do projektu Post Bellum, ve kterém se jedná o získávání materiálů pamětníků. Účastníme se celé řady sportovních aktivit a turnajů, organizujeme kurzy potápění, hospodářské zkoušky, soutěže pro žáky základních škol, účastníme se a i organizujeme mezinárodní soutěž žáků rybářských škol. Díky našim odborným pedagogům máme vlastní akvaristiku a odchované rybičky se odprodávají do akvaristických obchodů, pořádáme i akvaristické burzy.

V září 2025 byl uveden do provozu akvaponický skleník, který zajišťuje kvalitní a moderní výuku žáků. Jde o objekt, který propojuje chov ryb s hydroponickým pěstováním rostlin, doplněný o již zmiňovaný chov akvarijních ryb. Jedinečný učební prostor připravující žáky na nejnovější technologické trendy podpořil Integrovaný regionální operační program (IROP), Centrum pro regionální rozvoj (CRR), které administruje evropské dotace a Jihočeský kraj.

 

A co nás čeká v nejbližších letech? Celá řada dalších výzev, např. modernizace školní kuchyně, zateplení domova mládeže č. 941, ale hlavně výstavba tělocvičny……

A to se opravdu těšíme, ta nám skutečně chybí…

Ing. Davidová Věra